Jak je to doopravdy s českým golfem.

Pro mnoho lidí u nás je golf stále sportem pro vyvolené. Na druhé straně je golf mnohem dostupnější, než kdy býval. O porovnání cen různých sportů jsme již mluvili v jednom z minulých článků. Ale kam se opravdu český golf (ne)posunul, dle mého pohledu?

Bohužel drsně řečeno se český golf nachází ještě mezi přechodem socialismu a svobodného sportu. Sice máme přes stovku golfových hřišť, ale bohužel do západní evropy máme s golfem ještě hodně daleko.

První věc je kvalita hřišť a služeb. Bohužel mám v hlavě stále stejnou představu českého podnikání. Pamatuji si, jak na horní stanici lyžařské lanovky ve Špindlerově mlýně stála stará dřevěná chatka, která byla používána jak za socialismu, tak po revoluci jako občerstvení. Bylo to takové rychloobčerstvení, kde ještě dlouho po revoluci visela cedulka „horská přirážka“. Služby ale zdaleka cenám neodpovídaly, a ještě mnoho let po revoluci se nic nezměnilo. Kromě cen, které mnohonásobně vzrostly i přesto, že již horská přirážka dělala z párku v rohlíku luxus.

Bohužel stejný trend stále vidím i na českém golfu. Služby odpovídající „třetí cenové“ ovšem s cenovkou luxusu. Když jsem byla v USA nebo Německu, respektive v mnoha světových zemí, tak jsem měla možnost hrát hřiště za cenu kolem 50 USD, které bylo skoro jako hřiště pro mistrovství světa.

V Čechách se běžné hřiště pod 50 USD nedostane s cenou green fee a přesto nedosahuje ani 50% kvality hřišť s touto cenovkou v západní evropě a USA.

Ptám se proto. Je to chamtivost, nebo jen následek východoevropské mentality, stejně jako stánek ve Špindlerově mlýně, který se dočkal změn až mnoho let po revoluci. Dokud předražený párek v rohlíku fungoval a nebyla jiná možnost, tak se nic nezměnilo. A stejně mě to trochu připadá v Čechách na golfu.

Předražené občerstvení v klubovnách, nedostačující kvalita hřiště a o vstřícném přístupu vedení klubů si můžeme jen nechat zdát. Nechci říci, že je vše špatně, máme několik kvalitních hřišť, které ale účtují trojnásobek běžné ceny. Za 200 USD si zahrajete v západní evropě a USA privátní opravdu kvalitní hřiště. To v ČR platí možná u dohromady pěti hřišť.

Zbytek můžeme nazvat předraženým sestřiženým polem, které je považované za golfové hřiště. Možná to zní až příliš drsně, ale když srovnám všechny aspekty českých hřišť, kdy vám za green fee běžně naúčtují kolem 1500 kč, následně 1000 Kč za pronajmutí golfového autíčka a některých hřištích dokonce zaplatíte parkovné!

Tedy za tři osoby, dvě buggy a tři obědy s parkovištěm zaplatíte více jak 10.000,- Kč. To je něco, co dle mého názoru není cestou jak tento sport rozšířit mezi více lidí a jak ho propagovat.

A to mluvíme o průměrném českém golfu. To nemluvíme o Prague Oaks či Golf Clubu Albatros, kde se cena vyšplhá dvakrát až třikrát tolik za stejné služby. Navíc v Prague Oaks vám naučtují neřestné peníze a nenechají vás na driving range trénovat déle než na pár míčků do 20 minut před startovním časem.

Golf je tak rozdělem do dvou skupin. Na ty co pohrdají průměrností a na ty co pohrdají luxusem. Nic mezi tím jsem nějak u nás na golfu nepotkala. Doufám, že se mýlím a vidím to špatně, ale jakmile se dostanete trochu pod kůži českého golfu, tak zjistíte, že zdaleka není situace tak růžová, jak se na první pohled zdá. Doufám, že se najde někdo, kdo mě přesvědčí o opaku.

Anna Kučerová

Dlouholetá golfová profesionálka. Golf hraji od roku 1987. Mám zkušenosti s výukou golfu od roku 1999. Stále jsem ještě aktivní hráčka profesionálních turnajů. Ráda píšu a předávám své zkušenosti dalším. Miluji jakýkoli sport a jsem živel, který je neustále na vzduchu.

Přečíst nyní  5 věcí co nedělat na greenu.