Peníze ničí sport i sportovce.

Ve sportu se točí miliardy a možná i biliony dolarů ročně. Stejně je tomu v golfu. Peníze nyní tečou do golfu díky LIV Golf Tour ještě více než dříve. Hráči za vítězství získávají mnoho milionů dolarů a náklady na pořádání turnaje jsou několikanásobně větší.

Každý dobře ví, že když se v čemkoliv začnou točit velké peníze, tak to nahrává mnoha věcem. Sázky, podvody, láska i nenávist k sportu a mnoho dalšího. Navíc když jdou peníze do sportu ze zemí či organizací, které mnoho lidí považuje minimálně za kontroverzní či porušující základní lidská práva, tak je třeba zbystřit.

Z golfu se stal dokonalý marketing a posledních mnoho let je kolotoč profesionálního golfu z velké části jako firma, která chce vydělat co nejvíce peněz. Samozřejmě chápu, že nelze již golf vidět jako začátkem 19. století, kdy hráči hráli 4 kola během víkendu a vyhrávali pár drobných. I tak se například Bobby Jones, Walter Hagen a další stali světovými hvězdami a dokázali se golfem uživit.

Ale nejsem si jistá, jestli je třeba sportu obecně přikládat takovou důležitost. Sportovci se stávají superboháči, kteří jsou podporováni a prodáváni divákům jako nástroj pro vydělávání peněz. Na tom není nic špatného, ale bohužel nám to přináší mnoho problémů, které řeší běžní golfisté (sportovci).

Náklady pro mladé amatéry a začínající profesionály se počítají na miliony korun a dá se říci, že když nemáte mnohamilionové zázemí, tak se do vrcholového sportu nedostanete. Sportovci (nejen golfisté), často riskují vše, včetně veškerých prostředků, a to někdy i všech prostředků rodiny, aby se pokusili si splnit sen o vrcholovém sportu.

Mnoho z nich (jsou jich desetitisíce na světě), kteří neuspějí, končí po třicátém roku věku v zapomnění a bez prostředků či pracovních zkušeností. Je tak pro ně velice obtížné se zařadit do trhu práce, kdy nemají prokazatelné zkušenosti ze zaměstnání. Mnohdy vidíme osudy, které končí i tragicky. Tito lidé jsou pak náchylní k závislostem na alkoholu či drogách a neumí se vypořádat se životem, který je zcela odlišný, než byli dosud zvyklí.

Diváci přitom vidí v mediích jen ty pozitivní příběhy a obdivují ty úspěšné. Je jasné, že nikdo nebude oslavovat poražené, ale myslím, že by stálo za to dělat něco pro lidi, kteří nějakým způsobem zasáhli do vrcholového dění, ale nepodařilo se jim uspět. Ať už by to byly nějaké rekvalifikační kurzy, organizace pomáhající sportovcům, kteří celý svůj život obětovali sportu a podobně. Nůžky mezi úspěchem a životní katastrofou se nepříjemně rozevírají a mladí tak vzhlíží k těm nejslavnějším nejbohatším a obětují často vše, aby se stali jedním z nich. Ne, jen v touze být nejlepší ve sportu, ale také být tak bohatý jako oni. A tento risk je často stojí až příliš mnoho. Vidíme to nejen u golfu ale také v řadě dalších sportů.

Nemusíte se mnou souhlasit, ale osobně jsem zažila vrcholový golf a vím, jak fungují organizace a túry zevnitř, tak mám možná na věc až příliš kritický pohled. Přesto je třeba se zamyslet nad tím, jestli svým dětem doporučíte se pokoušet o vrcholový sport v dnešní době.

Anna Kučerová

Dlouholetá golfová profesionálka. Golf hraji od roku 1987. Mám zkušenosti s výukou golfu od roku 1999. Stále jsem ještě aktivní hráčka profesionálních turnajů. Ráda píšu a předávám své zkušenosti dalším. Miluji jakýkoli sport a jsem živel, který je neustále na vzduchu.